cz en de fr
Nastavit pozadí webu
Facebook Rajče
12. května 2024
Otevírání pramenů
18. května 2024
Májová beseda u cimbálu a regionální kolo verbířské soutěže
25. května 2024
Setkání pod lipů
Ukázat všechny akce
20. října 2012
40. výročí založení souboru Lipovjan
Lipov

Hrajte že ně hrajte

Pořad věnovaný 40. výročí založení FS Lipovjan

Zdá se to neuvěřitelné, ale Lipovjan opravdu (i když s krátkými přestávkami) tančí, hraje a zpívá již 40 let. Zásluhu na tom mají všichni tanečníci, muzikanti a zpěváci, kteří se na jeho činnosti podíleli a podílejí. Podle mého soudu ale největší zásluhu na tom, že lidový tanec, muzika a zpěv z Lipova nezmizely, mají ti, kteří Lipovjan před lety zakládali nebo se svou prací na jeho rozvoji podíleli. Většina z nich už není mezi námi: strýc J. Machálek st., F. Tomčal, F. Jagoš – Kruciš, J. Machálek ml., pan M. Dyčka, S. Bilík, Mgr. J. M. Krist z Brna či J. Miškeřík z Velké n. Veličkou. Především jim patří tato vzpomínka a naše velké poděkování.

FOTO: Ladislav Mrkva

Vznik Lipovjanu je dobře písemně zachycen p. J. Bilíkovou, jednou z těch, kteří stáli u jeho založení. Část vzpomínek p. Bilíkové z roku 2010 je použita v následujícím textu.

„Já osobně jsem folklor milovala. Za mého mládí bývalo v Lipově veselo a s děvčaty jsme v krojích chodily na fašanky, dožínky, hody, svatby a různé zábavy. V létě 1966 jako bych cítila nějakou změnu. Tehdy zemřel mladý kapelník lipovské dechovky F. Maňák, žádná cimbálová muzika nehrála a možná i proto se mně začalo zdát v Lipově nějak smutno. Už v zimě 1967 jsme s mojí kamarádkou A. Prachařovou a jejím manželem zpěvákem J. Prachařem začali rozebírat téma – folklor v Lipově. Naše debaty podnítily rozhodnutí oslovit případné zájemce o znovuoživení folklorní činnosti v Lipově. Reakce na rozeslané pozvánky či ústní oslovení byla nečekaně příznivá. Příležitostně se začali scházet jak starší F. Jagoš – Kruciš s manželkou, J. Machálek st. i ml., F. Tomčal, M. Dyčka, J. Vavřičková, manželé Prachařovi, tak také mladší zájemci o tanec F. Machálek, F. Jagoš, J. Čerešňák, S. a J. Jagošovi, D. Pedčenková, J. Tomčalová, J. Bilíková, A. Maňáková a jiní. Problém chybějící muziky se zatím neřešil. Zpívalo se, vzpomínalo, ale tanec přece jen chyběl. V roce 1971 se na pozvání J. Prachaře našeho posezení zúčastnil D. Holý, který přizval tanečníky naší skupiny na Horňácké slavnosti ve Velké n. V. v roce 1972. Toto památné vystoupení Lipovjanů doprovázené CM M. Hrbáče bylo úžasnou inspirací do další činnosti. Pomoc nabídl J. Hudeček a jeho kamarád L. Severa, kteří spolu hráli v cimbálové muzice při studiích na VŠ veterinární v Brně. Navštívila jsem některé rodiny v Lipově a osobně promluvila s rodiči. Výsledkem těchto návštěv bylo 11 nových mladých párů, které se přidaly k naší skupině. V té době jsem pracovala na poště v Hrubé Vrbce a často přicházela do styku s Vrbeckými muzikanty. Moji prosbu o pomoc neodmítli a občas přijeli zahrát J. Miklošek, J. Janás, Majstr J. Kubík a pan učitel F. Okénka. Začaly téměř pravidelné nácviky polozapomenutých řemeslnických tanců kovárské, reznické nebo lipovského káčera, jatelinky, hrušky a samozřejmě lipovské sedlácké. Nacvičovalo se v tělocvičně ZDŠ Lipov a málokdy někdo chyběl. Ze mě se stala nepsaná organizační vedoucí a na nácvik milovaných lidových tanců už nebyl čas. Nespokojená se ale při vzpomínkách na uskutečněné akce vůbec necítím. V roce 1973 se například Kateřinské zábavy (tehdy pořádané v tělocvičně ZDŠ Lipov) zúčastnili i Z. Jelínková a V. Klusák. Atmosférou, která vydržela dlouho přes půlnoc, byli nadšeni. Při dubnové velikonoční besedě u cimbálu v roce 1974 se hospoda U Ondrůšů otřásala v základech. V říjnu téhož roku se Lipovjané zúčastnili přehlídky vesnických folklorních souborů a skupin ve Vrbně pod Pradědem. Spolu s vrbeckými muzikanty byli tanečníci z Lipova nepřekonatelní při společných zábavách všech souborů. Na konci roku 1974 jsem svou aktivní činnost, v tehdy již rodícím se folklorním souboru, ukončila. Na závěr bych se s vámi ráda podělila ještě o jeden úžasný zážitek – na setkání Lipovjanů s pražským Slováckým krůžkem. Tehdy nás do vinárny U Veverek vezli na vystrojeném žebřiňáku strýc B. Čerešňák. Všichni v krojích jsme celou cestu zpívali a lidé zvědavě vybíhali z domů. Myslím, že to byl zážitek i pro mnohé z nich.“ Tolik z vyprávění p. J. Bilíkové.

V roce 1975 se stávají vedoucími Lipovjanu manželé Dobruška a Staňa Jagošovi. S pomocí strýca F. Jagoša – Kruciša se jim daří, byť po malých krůčcích, zdokonalovat taneční i pěvecký projev souboru. Členská základna se obměňovala, ale 8 až 12 tanečních párů bylo pro příležitostná vystoupení vždy k dispozici. Této skupiny se v roce 1977 ujímá J. M. Krist z Brna a začíná budovat opravdový folklorní soubor. Jeho pravou rukou zůstávají manželé Jagošovi a strýc Kruciš. V roce 1979 má Lipovjan téměř dvouhodinový komponovaný pořad. Soubor při vystoupeních doprovází CM J. Miškeříka, který od roku 1973 učí mladé lipovské muzikanty. Počet vystoupení roste a Lipovjan, v té době již součást kulturního klubu při JZD Obránců míru v Lipově, jede v roce 1980 na první zahraniční zájezd do Francie. Nezapomenutelné zážitky jsou po návratu vystřídány totálním zmarem. Politickým vedením je zájezd účelově hodnocen tak, aby se zbavil J. M. Krista a některých tanečních párů, jejichž rodinné zázemí bylo příliš katolické. Lipovjan se téměř rozpadá, nenacvičuje a „při životě“ ho udržují jen pravidelná vystoupení na Horňáckých slavnostech. V zimě 1983 jsem požádán mladými tanečníky a muzikanty o pomoc. Má podmínka, zůstat kmenovým tanečníkem FS Danaj, je respektována a začíná mravenčí práce. Díky utajované odborné pomoci J. M. Krista, který nám přenechává svůj repertoár Lipovjanu, radám a občasné taneční výpomoci manželů Jagošových, strýca Kruciša, se daří postavit Lipovjan zase na nohy. Má vlastní muziku, tvořenou převážně žáky Jarka Miškeříka s primáši R. Tomčalem, L. Trýskou či M. Kolaciou. V roce 1988 se J. Miškeřík ujímá vedení této muziky a sám ji také primuje. Četnost vystoupení roste a od roku 1989 do roku 1999 Lipovjan vyjíždí téměř pravidelně na zahraniční folklorní festivaly do Francie, Španělska, Německa, Maďarska, Dánska apod. Ani jemu se však nevyhýbají občasné generační výměny tanečníků či odchody muzik, které s Lipovjanem vyrůstaly. Od roku 1992 do roku 1995 hraje Lipovjanu CM Petra Galečky, se kterou vydává Lipovjan v roce 1995 své první (tehdy ještě mgf.) nahrávky Zahraj ně hudečku a Vánoce s Lipovjanem. Horňáckou cimbálovou muziku Petra Galečky střídá v roce 1996 muzika s primášem R. Hořákem. V Lipovjanu začínal jako tanečník, ale housle ho přitahovaly víc než tanec. Kmenové muzikanty měla tato muzika snad jen při jejím vzniku. Do roku 1999 se v ní vystřídaly desítky muzikantů. Nejhorší situace nastává v roce 1999. Lipovjan opouští téměř všichni tanečníci a celá muzika. Z úspěšného a vytančeného souboru zůstává 3 až 5 mladých začínajících párů, bez muziky a jakékoliv perspektivy. Přesto se i tato skupinka pravidelně, alespoň jedenkrát týdně schází a „nacvičuje“ nebo jen cvičí. Na určitou dobu se k nim přidává tehdy začínající CM J. Staši. Při občasných vystoupeních tanečníci neužívají název FS Lipovjan, ale pouze taneční páry z Lipova. Tanečních párů – nejen z Lipova – však postupně přibývá a roste také kvalita a chuť tanečníků opět nacvičovat všechny tance kmenového repertoáru FS Lipovjan. Díky obětavé výpomoci Marka Smaženky a tentokrát již hudecké muziky s primášem Pavlem Slováčkem se Lipovjan vrací mezi své příznivce. Z beznaděje vyrůstá dnešní Lipovjan, který se od toho původního z roku 1972–1974 přece jen liší. Jeho tanečníky už nejsou pouze Lipovjané, ale také mladá děvčata a kluci z Louky, Hroznové Lhoty, Kozojídek, Malé Vrbky či Veselí n. Moravou. To nejdůležitější mají ale společné: chuť tančit, zpívat, scházet se i při různých oslavách, společně navštěvovat folklorní festivaly, pořádat besedy u cimbálu a udržovat folklorní tradice Lipova. Přejme jim, ale i muzikantům, kteří Lipovjanu pomáhají, aby jim toto nadšení vydrželo co nejdéle. Zvláštní poděkování patří přece jen všem muzikantům HCM Petra Galečky, bez jejichž vstřícnosti a ochoty by Lipovjan mnohé z akcí vůbec nemohl zrealizovat, protože vlastní muziku soubor nemá.

TEXT: Ladislav Jagoš – Jožíček

Přípravy na večer

Po programu ...

FOTO: FS Lipovjan
© 2024    |