Jméno obce se poprvé objevuje roku 1358 v zemských deskách jako majetek Pavla ze Strání.
Po Pavlovi ze Strání sdědil tehdy pouze ještě jenom osadu zvanou Lipov Čeněk z Lipova a od r. 1381 je Lipov jako trhová ves připojen k panství Strážnickému, které bylo v majetků pánů z Kravař. Jeden z nich, pan Petr z Kravař, byl horlivým podporovatelem Mistra Jana Husa a už roku 1417 se Strážnicko hlásilo k víře Husově. Později ustoupilo husitsví víře evangelické a Jednotě bratrské. Obě byly zastoupeny i v Lipově, ale po r. 1620 dochází působením misionářů k rekatolizaci celé obce. V té době – v roce 1629 bylo strážnické panství prodáno někdejšímu plukovníkovi císařského vojska, Františkovi de Magno.
Po Bojakovských z Knurova, kteří v 18. století získali do držby někdejší svobodný mlýn, převzala dle dobového zvyku obec do svého obecního erbu znak tohoto rodu – kozla na rozpůleném štítě.
Erb Bojakovských
|
Starý znak obce Lipov
|
Současný znak obce Lipov
|
Na stejném místě jako dnes stávál dříve gotický kostel vystavěný ve čtrnáctém století. Za tureckých nájezdů v roce 1663 byl kostel silně poškozen. Následné opravy byly pouze provizorní, což vedlo k dalšímu chátrání. Roku 1874, kdy již bylo zdivo silně rozpukáno a strop hrozil sesutím, bylo rozhodnuto o uzavření kostela a následně také o jeho stržení. Na jeho místě byl nákladem 25000 zlatých postaven kostel současný. Kompletně dokončen byl v roce 1887, využíván však byl už od roku 1880. Vysvěcen byl od strážnického děkana Martina Novotného.
|
Jde o stavbu basilikálního typu s trámovým stropem a dřevěnými pavlačemi po stranách. Vymalován byl v roce 1938 podle návrhu Jana Köhlera.
Ač o tom možná mnozí neví, má vinařstí v Lipově tradici sahající daleko do historie. V 18. století uvádějí Moravské katastry zprávu o tom, že více než desetinu katastru Lipova tvoří vinice. Věhlas lipovského vinohradnictví dokazuje i to, že držitelé vinic byli i mnohdy významní občané z jiných obcí a měst – mezi jinými měl v lipovském katastru 30 měřic vinohradů i kníže Kounic.
Následující text je citací z Vlastivědy moravské (z dílu pojednávajícím o tehdejším okresu strážnickém) vydané v roce 1914. (Opis textu z Vlastivědy moravské pojednávající o Lipově)
Město Strážnice a všechny vesnice okresu, položené na úpatí hor Karpatských (i Kuželov, obě Vrbky a Javorník), pěstovaly druhdy pilně vinnou révu. Vína Strážnická a Lipovská (Hertold ve svém Tartaro-Mastix Moraviae 1660 Lipovské víno řadí mezi nejlepší moravská) měla mezi víny moravskými dobré jméno.
R. 1775 (...) Lipovské víno bylo tehdy v dobré pověsti a nejen zdejší občané lipovské vinice drželi, nýbrž i lide z vesnic okolních i vzdálených, ano i šlechtici a jiní zámožní lidé z různých míst. Z Velké mělo zde vinic 34 občanů, z Milokoště 8, z Blatnice 14 lidí, také panství Strážnické, Veselské, Uh.-Ostrožské, Uh.-Brodské a Velehradské. Kníže z Kounic měl vinic 30 měr, baron Minkvic 3 míry, baronesa Sucumbergová 6 měr, c. k. komorní ředitelství 36 měr, král. soudce z Uh. Hradiště, pán z Weisenburgu 10 1/2 míry, pí. Stoklasová z Uh. Hradiště 18 měr, výběrčí potravní daně Koppensteiner 3 míry, farář strážnický Hnátek 3 měř., Jana Čepelková z Mezříče 12 měř. a j.
Pozn.: Text je přímým opisem z knihy, některé výrazy se tedy mohou z dnešního pohledu jevit jako gramaticky nesprávne.
